V současné době se rozděluje na tři linie. Z toho ta severní téměř vždy rodí plně vyvinutá
mláďata, zatímco ta jižní vždy jen klade larvy do vody.
Český název: Mlok alžírský
Vědecký název: Salamandra algira tingitana
Anglický název je „Tangier salamander“
Čeleď: Salamandridae
Velikost: Nejdelší změřený samec má 21 cm a samice 18 cm. Jedinci žijící v zajetí dosahují o
trochu větších velikostí, než zvířata ve volné přírodě.
Severní populace je větší a zavalitější stavbou těla, než jižní populace. Severní populace má
mnohem méně žlutých skvrn a někteří jedinci jsou i zcela černí, beze skvrn, anebo velmi
tmavě hnědí. Zatímco jižní populace má větší množství žlutých skvrn po celém těle.
Zcela postrádá červený pigment ve zbarvení.
Země původu: Endemický poddruh Tingitana poloostrova v severozápadním Maroku. Tento
poddruh oficiálně vzniknul v roce 2003.
Tři linie se rozdělují následovně: První, severní, od samotného severu Maroka, z Ceuta na
východ od Tangieru. Druhá linie jižněji od Oued Martil a Oued Laou (překračující Tazia, Ain
Lahsen, Moulay Abdessalam, Beni Arous, Amsa). Třetí linie je od Oued Laou (Adayourha,
Moulay, Jebel Suna, Beni Maharone, Jebel Abouhar et Izmamene) kde zasahuje až do
výskytu poddruhu S.a.splendens.
Severní populace se nachází a pohybuje ve výšce od 50 do 390 m.n.m, zatímco u té jižní jsou
doloženy záznamy i z Bouhachem parku z nadmořské výšky 1274 m.
Náročnost (1-5): 2 Vhodný druh pro začátečníky
Obvyklá pořizovací cena (ks): Mláďata 1000-1500 Kč. Dospělci 2000-3000 Kč.
Legislativa: Chov v ČR možný bez povolení a registrace.
Chov:
Typ terária: Terárium může být v pokoji při pokojové teplotě, nikoliv však u okna, anebo na
místě kam dopadá slunce, aby se terárium příliš nepřehřálo. Také musíme pamatovat na
přesunutí terária v zimním období jinam, kde jim dokážeme snížit teplotu a nasimulovat
podmínky v jejich přirozeném prostředí.
Sušší část terária by měla převažovat, v jednom rohu jej udržujeme vlhčí. Vyžaduje
prostornější a sušší typ terária, kromě několika týdnů v zimním období, kdy jej vlhčíme
všude. Pokud je terárium po dlouho dobu příliš vlhké (kromě zimního období), vyskytují se u
tohoto druhu problémy s kůží.
Umístíme sem také miskou s vodou kam může mlok nejen vlézt, ale i samice popř. naklást
larvy. Protože mloci nejsou dobří plavci a může se snadno stát, že se utopí, je vhodné do
misky, či nádoby s vodou umístit kámen, který jim pak snáze umožní vylézt z vody.
Substrát: V sušší části jíl, nebo zemina (nikoliv z obchodu, která je opatřena chemickým
hnojivem). Na sušší části suché bukové, dubové listy a korková kůra. Ve vlhčí části pak může
být molitan, popř. rašelina, kterou vlhčíme a je zde rašeliník, nebo jiné druhy mechů.
Umístíme sem také kůru sloužící jako úkryt, anebo vyskládat ploché kameny, pod které se
mloci rádi schovávají.
Teploty: Má raději chladnější teploty, než např. poddruh S.a.splendens a to v rozmezí +10 až
+20°C během zimního období.
Tito mloci jsou v přírodě aktivní pouze od října do dubna, v letním období je sucho a horko
zažene do podzemních jeskynních systémů a vylezou opět až s obdobím dešťů.
V létě snesou bez obtíží i vyšší teploty. Jeden chovatel uváděl měření v letních měsících, kdy
teplota někdy dosáhla i +30°C a mloci to snášeli bez větší újmy, protože v noci opět teplota
klesla a bylo to jen výjimečné. Průměrně lze říci, že v letních obdobích můžeme udržovat
teplotu mezi +25 až +27°C pokud nejméně o 4 až 5°C v noci klesne níže.
Zimování: Nezimujeme. Během zimy kdy snížíme teplotu na cca +10-15°C tak jsou
nejaktivnější a nejen se páří, ale samice klade do vody larvy, popř. rodí plně vyvinutá
mláďata. Tuto nižší teplotu zachováme po několik zimních měsíců, abychom simulovali jejich
nejaktivnější dobu života.
Vlhkost: Vlhké prostředí jen v malé části terária, zbytek suchý. Důležité je však umístit misku
s vodou.
Potrava: Mláďata krmíme mikro cvrčky, malými žížalkami či slimáčky. Dospělci pak žerou
větší cvrčky, žížaly, v menší míře červy. U tohoto druhu mloků musíme potravu u mláďat
VŽDY obalovat do vápníku a dalších minerálů a to nejen cvrčky, ale i žížaly (např. do prášku
s rozemletých vaječných skořápek), u dospělých velmi často. Mláďata krmíme jen 1x, max. 2x
týdně, dospělé pak 1x za 10 až 14 dní.
Rozpoznání pohlaví: Pohlaví lze poznat poměrně brzy, již po cca 18 měsících po
metamorfóze. Samec má klasicky vystouplou kloaku, ve které se mu hromadí spermatofor a
je štíhlejší oproti samici, která má kloaku plochou a robustnější tělo.
Během období páření se mohou projevit u samců šedivobílé skvrnky na vrchní straně těla.
Samcům se také v období páření zvětší mozoly na předních končetinách, umožňující jim lépe
držet samici při páření. Jiné druhy mloků, ani poddruhy mloků Salamandra algira toto nemají.
Tento poddruh vydává varovné zvuky při ohrožení ve formě 7x až 8x opakujícího se tikavého
zvuku. Bylo to pozorováno u samce z oblasti Ain Lahsen.
Pohlavní dospělost: 3-4 roky.
Rozmnožování: Páření probíhá stejně jako u ostatních druhů mloků způsobem, že si samec
vleze pod samici a zahákne ji na sebe předními končetinami a vlní se pod samicí až do chvíle,
kdy je samice připravená přijmout jeho spermatofor. Ten pak vypustí na substrát. Je to
gelovitá, průsvitná hmota ve tvaru pyramidy, kterou samice nasaje do kloaky.
Tito mloci jsou v přírodě velmi bázliví, nicméně v zajetí jsou aktivní po celý den a nebojí se
tolik jako ostatní druhy mloků. Zvláště pokud je naučíme na pravidelné krmení, anebo pokud
v zimním období navlhčíme sprejem substrát, tak okamžitě vylézají ze svých úkrytů.
Pravidelně se množí a mnoho chovatelů již množí druhou generaci mloků odchovaných
v zajetí.
Odchov mláďat: Severní forma, která rodí plně vyvinutá mláďata může mít až 17 mláďat
rodících se od října do března. Mláďata jsou kolem 5 cm velká. Někteří chovatelé doporučují
umístit gravidní samici zvlášť do terária neboť pozorovali kanibalismus u dospělých zvířat
pojídající malá, plně vyvinutá mláďata. Jeden chovatel umisťuje od listopadu do ledna samici
ze severní linie zvlášť do plastového boxu s výškou vodního sloupce jen 3-4 mm a to na
každou noc, protože mu v tomto období rodí do této vody jak plně vyvinutá mláďata, která
se v tomto nízkém vodním sloupci neutopí (můžeme tam vložit i kámen, či něco jiného, na co
mohou vylézt), stejně tak mu sem klade vždy i několik larev a ty v této vodě přežijí. Přes den,
ji opět vrátí do svého terária.
Prostřední linie je z převážné části ovoviviparní, rodící larvy do vody, nicméně je doloženo, že
některé samice z okolí Amsa, poblíž moře, z výšky 85 m.n.m. rodila plně vyvinutá mláďata
také. Jižní forma pak klade larvy do vody, podobně jako všechny ostatní druhy mloků a larvy
odchováváme stejně až do metamorfózy.
Mláďata při správném krmení rostou velmi rychle. U tohoto poddruhu, stejně jako u všech
Salamandra algira je důležitý přísun minerálů a vápníku, protože velmi snadno dochází
k rachitidě kostí, která je již pak nenapravitelná a tito hendikepovaní jedinci přestože nadále
žijí a dobře přijímají potravu, tak se nemnoží.
Autor článku: Tom Sikora