Dostupný druh mloka. Jeden z nejvhodnějších k chovu v pokojových teplotách vyznačující se
velmi výraznou barevnou kombinací černé, žluté a červené barvy. Podle nových studií od
J. Raffaelliho by se mohl tento poddruh dále rozdělit na S.s.gallaica vyskytující se v severní
části Portugalska a západního Španělska a S.s.molleri nacházející se v jižní části Portugalska.
Český název: Mlok skvrnitý poddruh gallaica
Vědecký název: Salamandra salamandra gallaica
Čeleď: Salamandridae
Velikost: Mlok dosahující největších velikostí mezi mloky. Je velmi robustní, zvláště samice.
Pokud bude tento poddruh rozdělen, tak mloci poddruhu S.s.gallaica, nacházející se na
severu Portugalska, dosahují velikostí do 22 cm. Ale jižní populace, která by se měla
jmenovat S.s.molleri dosahuje vyšších velikostí. Největší samice měla 28 cm, tedy stejnou
velikost jakou mají největší jedinci druhu Salamandra infraimmaculata.
Severní mloci jsou více méně žluto černí a pokud mají červené zbarvení, tak jen minimálně a
to jen na hlavě a na vrchní straně těla. Zatímco jižní populace je velmi barevně variabilní
s velkými červenými fleky po celém těle na žluto-černém základě. Na severozápadním
výběžku Portugalska se vyskytují i melanističtí jedinci s minimálními žlutými skvrnami.
Geneticky jsou nejblíže příbuzní s poddruhy S.s.bejarae, S.s.fastuosa a S.s.terrestris.
Země původu: Severozápadní Španělsko, provincie Galician a severní Portugalsko až
přibližně k řece Douro se nachází jeho severní populace. Na dvou ostrovech, jmenovitě Ons a
San Martino, v Atlantickém oceánu při pobřeží Portugalska se vyskytují jedinci, kteří jsou
velmi tmavě zbarvení a navíc jsou viviparní, tedy rodí plně vyvinutá mláďata podobně jako
např. druh Salamandra salamandra bernardezi. Odborníci odhadují, že se od svých
příbuzných na pevnině oddělili před 9000 léty a právě z nedostatku vodních zdrojů na
ostrově museli přijmout schopnost rodit plně vyvinutá mláďata, aby jejich populace přežila.
Jižní populace mloka portugalského se již rozprostírá pouze v Portugalsku a to přibližně od
řeky Douro přes oblast města Coimbra, Sintra, Setubal a Grandola, hraničící na východě
s poddruhem Salamandra salamandra bejarae a na jihu s poddruhem Salamandra
salamandra crespoi.
Náročnost (1-5): 1 Velmi odolné zvíře. Vhodný pro začátečníky.
Obvyklá pořizovací cena (ks): Mláďata 1000-2000 Kč. Dospělci 3000 Kč. V chovech se
objevují většinou jedinci z oblasti Grandola, Sintra, Setubal.
Legislativa: Chov v ČR možný bez povolení a registrace.
Chov:
Typ terária: Vyžaduje prostornější terárium suššího biotopu s miskou s vodou kam může
nejen mlok vlézt, ale i samice popř. naklást larvy. Protože mloci nejsou dobří plavci a může se
snadno stát, že se utopí, je vhodné do misky, či nádoby s vodou umístit kámen, který jim pak
snáze umožní vylézt z vody.
Terárium může mít v pokoji při pokojové teplotě, nikoliv však u okna, anebo na místě kam
dopadá slunce, aby se terárium příliš nepřehřálo.
Substrát: V sušší části, která by měla převažovat, umístíme volnější zeminu, či rašelinu
(nikoliv z obchodu, která je opatřena chemickým hnojivem), do které se mohou zahrabávat.
Dokonce i nekolikátá generace narozená v zajetí se stále ráda zahrabává, přestože
neprožívají žádné vysoké teploty, či nadměrné sucho. Na sušší části umístíme suché bukové,
dubové listy a kůru. Ve vlhčí části, stačí jen roh terária, pak může být molitan, popř. rašelina,
kterou vlhčíme a dáme sem i rašeliník, nebo jiné druhy mechů.
Teploty: 10°-28°C. Mlok vhodný i do chovu v pokojových teplotách, pokud v noci teplota
klesne. Mláďata nemají rády nižší teploty pod +15°C. Špatně je snáší, přestávají jíst a hynou.
Proto přes zimní období, do chladnějších míst můžeme umisťovat pouze dospělce, mláďata
mějte vždy při pokojové teplotě. Dospělci tolerují i teploty kolem 10°C ale nesmí to trvat
dlouhé týdny, či měsíce. Na druhou stranu snáší v létě i vysoké teploty, až 28°C, pokud v noci
opět teplota klesne pod 20°C.
Zimování: Nezimujeme ve většině případů. Je důležité vědět odkud mloci původně pocházejí,
protože populace z pohoří Serra de Estrella se nachazí v nadmořské výšce kolem 1000 m.n.m
a tyto zvířata v zimě hibernují, zatímco většina populace je nejaktivnější od října/listopadu do
jara. V oblasti Grandola se teploty od prosince do února pohybují také až kolem nuly a proto
i zde zimní aktivita zvířat zpomalí, ale nehibernují. Na severu Portugalska se zase letní teploty
pohybují přes den až kolem 40°C a zvířata odsud se zase v létě zahrabávají a aestivují.
Vlhkost: Vlhké prostředí jen ve velmi malé části terária, zbytek suchý. Důležité je však umístit
misku s vodou.
Potrava: Mláďata krmíme mikro cvrčky, malými žížalkami či slimáčky. Dospělci pak větší
cvrčky, žížaly, v menší míře červy. Cvrček má špatný poměr vápníku, proto vždy je potřeba
cvrčky obalit do vitamínů obsahující vápník. Tito mloci jsou velmi žraví a mají tendence
k obezitě, proto mláďata krmíme jen 1x, max. 2x týdně, dospělé pak 1x za 10 až 14 dní.
Tito mloci se dají nejsnáze ochočit a v krmení z pinzety, či dokonce rukou nemají
přemožitele, jakmile se jejich majitel objeví u terária, vylézají ze svých skrýší a očekávají
nějakou dobrotu.
Rozpoznání pohlaví: Pohlaví lze poznat již v 18 měsících po metamorfóze. Samec má klasicky
vystouplou kloaku, ve které se mu hromadí spermatofor a je štíhlejší oproti samici, která má
kloaku plochou a robustnější tělo.
Pohlavní dospělost: 3-4 roky.
Rozmnožování: V původním prostředí jsou tito mloci aktivní v nižších polohách od podzimu
do jara. Páření probíhá stejně jako u ostatních druhů mloků způsobem, že si samec vleze pod
samici a zahákne ji na sebe předními končetinami a vlní se pod samicí až do chvíle, kdy je
samice připravená přijmout jeho spermatofor. Ten pak vypustí na substrát. Je to gelovitá,
průsvitná hmota ve tvaru pyramidy, kterou samice nasaje do kloaky.
Jsou to velmi odolná zvířata. Doposud jsou v chovech jedinci chovaní v zajetí od roku 2002,
takže jim je přes 20 let.
Odchov mláďat: Samice klade larvy do vody v podzimních měsících, nikoliv na jaře jako
středoevropští mloci. Jedinci z ostrovů v Atlantickém oceánu rodí plně vyvinutá mláďata a
existuje případ narození vyvinutých mláďat i u populace z oblasti Coimbra.
Raffaelli píše, že v severní populaci se vyskytují případy kdy samice také rodí plně vyvinutá
mláďata.
Všechna mláďata jsem zbarvena pouze černo žlutě, teprve časem, jak dospívají se změní
jejich zbarvení a červené skvrny začínají vystupovat.
Autor článku: Tom Sikora