Občas dostupný druh mloka, který se vyznačuje tím, že je viviparní, samice rodí plně vyvinutá
mláďata, nikoliv larvy, jako ostatní druhy mloků.
Český název: Mlok skvrnitý poddruh bernardezi
Vědecký název: Salamandra salamandra bernardezi
Čeleď: Salamandridae
Velikost: Menší druh mloků s velikostí kolem 15 cm. Největší samice měřila 17,5 cm. Tělo
štíhlé. Charakteristický černý pruh táhnoucí se od hlavy přes celý hřbet až na ocas, bývá vždy
ohraničen z obou stran žlutými pruhy, které většinou bývají nepřerušované. Zbarvení hlavy je
z větší části žluté. Bývají však i různě barevné varianty. Výjimkou nejsou ani jen černí jedinci,
či oranžově, nebo celo žlutě zbarvená zvířata.
Geneticky jsou nejblíže příbuzní s jihoitalskými mloky Salamandra salamandra gigliolii.
Země původu: Severní Španělsko, provincie Asturias. Především okolí měst Oviedo a Tendi.
Na jihu a západě se setkává s poddruhem Salamandra salamandra gallaica a na východě se
mísí s poddruhem Salamandra salamandra fastuosa, či původně Salamandra salamandra
alfredschmidti. Nejjižnější nálezy jsou v provincii Castile a León. Obývá místa i nedaleko
oceánu, tedy jen několik metrů nad mořem, ale nachází se i v horách do 2000 m.n.m.
Náročnost (1-5): 2 Vhodný i pro začátečníky.
Obvyklá pořizovací cena (ks): Mláďata 1000-2000 Kč. Dospělci 3000 Kč.
Legislativa: Chov v ČR možný bez povolení a registrace.
Chov:
Typ terária: Terárium s částí rozdělenou na dvě poloviny z toho jedna vlhčí část a druhá sušší
část. Přestože rodí živá mláďata, musí mít k dispozici jako všechny druhy mloků misku
s vodou. V zajetí se občas stane, že samice také naklade do vody larvy. Protože mloci nejsou
dobří plavci a může se snadno stát, že se utopí, je vhodné do misky, či nádoby s vodou
umístit kámen, který jim pak snáze umožní vylézt z vody.
Substrát: V sušší části jíl, nebo zemina (nikoliv z obchodu, která je opatřena chemickým
hnojivem). Na sušší části suché bukové, dubové listy a kůra. Ve vlhčí části pak může být
molitan, popř. rašelina, kterou vlhčíme a je zde rašeliník, nebo jiné druhy mechů. Umístíme
sem také kůru sloužící jako úkryt. Můžeme sem vyskládat i ploché kameny, pod které se
mloci rádi schovávají.
Teploty: 8°-24°C. Vhodný i do pokojových teplot, pokud v noci klesá teplota.
Zimování: Nezimujeme. Zima je pro ně při poklesu teplot 8 až 12°C nejaktivnější období kdy
se i páří. Méně aktivní jsou naopak během léta. Snesou i vyšší teplotu kolem 22 až 24°C přes
den pokud v noci teplota opět klesne pod 20°C či méně. V zajetí jsou to celoročně aktivní
zvířata.
Vlhkost: Vlhké prostředí jen v malé části terária, zbytek suchý. Budou-li mít pouze sušší
terárium budou se snažit zahrabávat do substrátu, popř. lézt do misky s vodou.
Potrava: Mláďata krmíme octomilkami, mikro cvrčky, malými žížalkami či slimáčky. Dospělci
pak větší cvrčky, žížaly, v menší míře červy. Cvrček má špatný poměr vápníku, proto vždy je
potřeba cvrčky obalit do vitamínů obsahující vápník.
Rozpoznání pohlaví: Nejtěžší u všech druhů mloků. Poznat se dá až ve třech letech, či později
a přesto i samice mohou mít vystouplou kloaku, stejně jako samci, nicméně jsou v dospělosti
robustnější a větší.
Pohlavní dospělost: 4-5 let.
Rozmnožování: V původním prostředí jsou tito mloci aktivní v nižších polohách od podzimu
do jara a v létě při vyšších teplotách aestivují. Páření probíhá stejně jako u ostatních druhů
mloků způsobem, že si samec vleze pod samici a zahákne ji na sebe předními končetinami a
vlní se pod samicí až do chvíle, kdy je samice připravená přijmout jeho spermatofor. Ten pak
vypustí na substrát. Je to gelovitá, průsvitná hmota ve tvaru pyramidy, kterou samice nasaje
do kloaky.
Jsou to velmi odolná zvířata, která se přizpůsobí a lze je chovat i v počtu více jedinců
pohromadě, aniž by mezi samci probíhala rivalita jako i jiných druhů mloků. Dají se ochočit
na pojídání krmení z pinzety.
Samice v přírodě rodí plně vyvinutá mláďata, nicméně v zajetí se někdy stává, že porodí 75%
vyvinutých mláďat (většinou kolem 5-10 mláďat) a dalších 25% naklade larvy do vody (jen 2-3
larvy), které však již během několika dní ztratí žábry a metamorfují.
Odchov mláďat: Březost se na samici projeví jen minimálně, je jen o trochu tlustší, než bývá
normálně. Nicméně pokud máme tušení o její březosti, je lepší ji umístit stranou do jiného,
menšího terária. Mláďata se obtížně hledají ve větším teráriu a pokud je objevíme, je
důležité je umístit do jiného boxu, protože hrozí, že je dospělci mohou sežrat. Mláďata jsou
nejmenší ze všech mloků, mají jen kolem 3 cm, proto je ze začátku krmíme chvostokoky,
octomilkami a mikro cvrčky.
Autor článku: Tom Sikora
