Mlok korsický (Salamandra corsica)

V chovu vzácnější druh mloka, který přestože stavbou těla a zbarvením připomíná našeho mloka
skvrnitého, má geneticky nejblíže k mloku černému (Salamandra atra) a jeho poddruhům.

Český název: Mlok korsický
Vědecký název: Salamandra corsica
Čeleď: Salamandridae

Velikost: Robustní, zavalitý mlok dosahující délky mezi 21 až 25 cm. Průměrná váha šesti
dospělých jedinců chovaných v zajetí je 41,7 gr což z nich činí jedny z nejtěžších druhů mloků
na svoji délku.
Na černém základě má více nepravidelných, žlutých skvrn. Mláďata mají žluté skvrnky
většinou uspořádány do dvou podélných řad, které časem změní velikost a rozestavení.
Populace severněji od Vizzavona-Ajaccio je barevnější, robustnější a kratší než jižní populace,
která je štíhlejší, delší a má méně žlutého pigmentu. Charakteristickým znakem je relativně
krátký ocas a krátké prsty.

Země původu: Ostrov Korsika. Nachází se celkem na 35 lokalitách. Výjimečně se pohybuje
podél pobřeží a nadmořské výšky pod 500 m.n.m. Obývá smíšené lesy borovic, kaštanů apod.
od výšky 240 do 1700 m.n.m. Podmínkou pro výskyt mloků na Korsice je nižší teplota a vyšší
srážky. Např. je hojný v oblasti Vizzavona (974 m.n.m.) je roční průměr srážek 774 mm,
zatímco na jihu, v oblasti Bonifacio (63 m.n.m.), kde je průměr srážek 547 mm se nevyskytuje
vůbec. Ukrývá se pod kameny poblíž vodních zdrojů, do kterých samice klade larvy.

Náročnost (1-5): 2 Vhodný pro mírně zkušené.

Obvyklá pořizovací cena (ks): Už po dlouhou dobu se neobjevují mláďata, ani dospělci na
prodej.
Legislativa: Chov v ČR možný bez povolení a registrace.

Chov:

Typ terária: Prostornější terárium s částí rozdělenou na dvě poloviny z toho jedna je vlhčí
část a druhá sušší část. Terárium by mělo obsahovat množství kořenů, větví a úkrytů
z kamenů a kůry. Také je důležitá miska s vodou. Protože mloci nejsou dobří plavci a může se
snadno stát, že se utopí, je vhodné do misky, či nádoby s vodou umístit kámen, který jim pak
snáze umožní vylézt z vody.

Substrát: V sušší části jíl, nebo zemina (nikoliv z obchodu, která je opatřena chemickým
hnojivem). Na sušší části kůra a suché listy kaštanovníku, což je jeho přirozené prostředí. Ve
vlhčí části pak může být molitan, popř. rašelina, kterou vlhčíme a vložíme sem i rašeliník,
nebo jiné druhy mechů. Do části terária vyskládejme ploché kameny, pod které se mloci rádi
schovávají.

Teploty: Rozmezí v přírodě od +5°C do +18°C. V přírodě je nejaktivnější během března a
dubna a pak v září a říjnu, kdy nejvíce prší.
V zajetí snáší i teploty do +26°C. Nižší teploty po delší dobu jim nesvědčí. Mlok vhodný i do
chovu v pokojových teplotách, pokud v noci teplota klesne.
Zimování: Záleží odkud mloci pocházejí. Jedinci pocházející z nižších oblastí Korsiky jsou
aktivní po celý rok, pokud jim to počasí umožní. Mloci ze středních a vyšších oblastí pak
přezimují od prosince do února a aktivní jsou jen od března do konce května. To je období,
kdy kladou larvy a pak se v horkých dnech od června až do září ubírají do podzemních chodeb
pod kameny a vylézají až za dešťů v říjnu a listopadu.
Všeobecně je zimujeme na čtyři až pět týdnů při teplotách +10°C až +14°C, což je pak
nastartuje na období rozmnožování.

Vlhkost: Vlhké prostředí jen v malé části terária, zbytek suchý.

Potrava: Mláďata krmíme mikro cvrčky, malými žížalkami či slimáčky. Dospělci pak žerou
větší cvrčky, žížaly, v menší míře červy. Cvrček má špatný poměr vápníku, proto vždy je
potřeba cvrčky obalit do vitamínů obsahující vápník.
Rozpoznání pohlaví. Samec má vystouplou kloaku a je štíhlejší, než samice. Samice jsou
v dospělosti robustnější a větší.

Pohlavní dospělost: 5 a více let.

Rozmnožování: Páření probíhá stejně jako u ostatních druhů mloků způsobem, že si samec
vleze pod samici a zahákne ji na sebe předními končetinami a vlní se pod samicí až do chvíle,
kdy je samice připravená přijmout jeho spermatofor. Ten pak vypustí na substrát. Je to
gelovitá, průsvitná hmota ve tvaru pyramidy, kterou samice nasaje do kloaky.

Odchov mláďat: Larvy jsou kratší, než larvy ostatních druhů mloků.
Samice klade larvy do studánek, potoků, nádrží, na konci zimy a na jaře v počtu 10 až 30
jedinců. Je zaznamenán jeden případ narození v přírodě plně vyvinutých mláďat v počtu 4
jedinců. Chovatel z Holandska Van der Lans zaznamenal v září 2015 ojedinělý případ, kdy
samice nakladla do vody oplozená vejce ze kterých se později vylíhly larvy.
Larvy se odchovávají bez problémů. Při teplotě vody +15°C metamorfují za 75-95 dní.

Autor článku: Tom Sikora