Nejbarevnější forma mloka alžírského (Salamandra algira)
Český název: Mlok alžírský
Vědecký název: Salamandra algira splendens
(Latinský název splendens znamená „lesklý, nádherný“, což odkazuje na atraktivně barevný
vzor těchto mloků)
Čeleď: Salamandridae
Velikost: Štíhlý druh mloka s velikostí samců od 14 do až 18 cm a samic od 16 do až 26 cm.
Černé pozadí je v kontrastu s okrouhlými, či podélnými žlutými vzory. Mnoho jedinců má
červený pigment, zvláště na hlavě a ocase. Některé žluté skvrny také obsahují červenou
barvu.
Země původu: Maroko. Pohoří Rif, odkud pochází i jeho anglický název „Rif salamander“.
Nacházejí se v nadmořské výšce od 200 m až do 1700 m. Nenachází se v jeskyních jako jeho
blízký poddruh S.a.atlantica. Jeho přesný výskyt byl zmapován od západního a středního Rif,
od Chefchaouen do Imassinen, Jebel Aáloul, Jebel Rhelem a Bouadel na jihu. Východně až do
národního parku Al Hoceima, v pásmu Bokkoyas.
Tento poddruh oficiálně vzniknul v roce 2013.
Jeho přirozené prostředí je ve vápencovém podloží a krasových jeskyních.
Náročnost (1-5): 4 Z ostatních poddruhů jsou mnohem náročnější na chov a péči,
než např. Salamandra algira tingitana. Hodí se pro zkušenější chovatele.
Obvyklá pořizovací cena (ks): Mláďata 1000 Kč. Dospělci 2000-3000 Kč.
Legislativa: Chov v ČR možný bez povolení a registrace.
Chov:
Typ terária: Terárium může být v pokoji při pokojové teplotě, nikoliv však u okna, anebo na
místě kam dopadá slunce, aby se příliš nepřehřálo. Také musíme pamatovat na přesunutí
terária v zimním období jinam, kde jim dokážeme snížit teplotu a nasimulovat podmínky
v jejich přirozeném prostředí.
Sušší část terária by měla převažovat, v jednom rohu jej udržujeme vlhčí. Vyžaduje
prostornější a sušší typ terária, kromě několika týdnů v zimním období, kdy jej vlhčíme
všude. Pokud je terárium po dlouho dobu příliš vlhké (kromě zimního období), vyskytují se u
tohoto druhu problémy s kůží.
Umístíme sem také miskou s vodou kam může mlok nejen vlézt, ale i samice popř. naklást
larvy. Protože mloci nejsou dobří plavci a může se snadno stát, že se utopí, je vhodné do
misky, či nádoby s vodou umístit kámen, který jim pak snáze umožní vylézt z vody.
Substrát: V sušší části jíl, nebo zemina (nikoliv z obchodu, která je opatřena chemickým
hnojivem). Na sušší části suché bukové, dubové listy a korková kůra. Ve vlhčí části pak může
být molitan, popř. rašelina, kterou vlhčíme a je zde rašeliník, nebo jiné druhy mechů.
Umístíme sem také kůru sloužící jako úkryt, anebo vyskládat ploché kameny, pod které se
mloci rádi schovávají.
Teploty: Teplota kolem +8 až +15°C v zimě po několik týdnů až měsíců. V létě klidně pak až
+25°C , s tím, že v noci klesne teplota na 20°C či méně.
V místech jeho přirozeného původu může denní teplota dosáhnout až 33°C, nicméně mlok
v tu dobu přebývá v úkrytu, kde je nižší teplota.
Aktivní je v zimním období, během dešťů. Někdy zde klesá teplota až na +5°C.
Zimování: Nezimujeme. Během zimy, kdy snížíme teplotu na cca +8-15°C tak jsou
nejaktivnější a nejen se páří, ale samice klade do vody larvy. Tuto nižší teplotu zachováme po
několik zimních měsíců, abychom simulovali jejich nejaktivnější dobu života.
Vlhkost: Vlhké prostředí jen v malé části terária, zbytek suchý. Důležité je však umístit misku
s vodou.
Potrava: Mláďata krmíme mikro cvrčky, malými žížalkami či slimáčky. Dospělci pak žerou
větší cvrčky, žížaly, v menší míře červy. U tohoto druhu mloků musíme potravu u mláďat
VŽDY obalovat do vápníku a dalších minerálů a to nejen cvrčky, ale i žížaly (např. do prášku
s rozemletých vaječných skořápek), u dospělých velmi často. Mláďata krmíme jen 1x, max. 2x
týdně, dospělé pak 1x za 10 až 14 dní.
Rozpoznání pohlaví: Pohlaví lze poznat poměrně brzy, již po cca 18 měsících po
metamorfóze. Samec má klasicky vystouplou kloaku, ve které se mu hromadí spermatofor a
je štíhlejší oproti samici, která má kloaku plochou a robustnější tělo.
Pohlavní dospělost: 3-4 roky.
Rozmnožování: V přírodě bylo pozorováno páření i při teplotě pouhé +5°C.
Páření probíhá stejně jako u ostatních druhů mloků způsobem, že si samec vleze pod samici
a zahákne ji na sebe předními končetinami a vlní se pod samicí až do chvíle, kdy je samice
připravená přijmout jeho spermatofor. Ten pak vypustí na substrát. Je to gelovitá, průsvitná
hmota ve tvaru pyramidy, kterou samice nasaje do kloaky.
Odchov mláďat: Larvy mohou dosahovat až 7,4 cm před metamorfózou a jsou největší ze
všech poddruhů mloka S.algira. První metamorfovaní jedinci byli v přírodě nalezeny již
během února.
V zajetí se pravidelně množí. Samice klade do vody až 35 larev v období od října do května.
V národním parku Al Hoceima jsou doloženy záznamy o narození plně vyvinutých mláďat,
podobně jako např. u severo marocké linie poddruhu Salamandra algira tingitana.
Pokud správně krmíme, tak velmi rychle rostou. V mém případě (TS) za pouhých 7 měsíců
vyrostli ze 4 cm na 13 cm a váhou vyskočili z 0,8 až 1,2 gr na 5,4 až 6,4 gr.
U tohoto poddruhu, stejně jako u všech Salamandra algira je důležitý přísun minerálů a
vápníku, protože velmi snadno dochází k rachitidě kostí, která je již pak nenapravitelná a tito
hendikepovaní jedinci přestože nadále žijí a dobře přijímají potravu, tak se nemnoží.
Autor článku: Tom Sikora
